Jaro

 

Dny se začínají prodlužovat a tepla přibývá. Příroda se probouzí ze zimního spánku. Stromy začínají pučet a ukazovat nové listy, ze země vyrážejí nové rostliny. Ptáci se vracejí z teplých krajin. Vše se bouřlivě rozvíjí, většina zvířat přivádí na svět mláďata.


Duben a květen

 

Vlčí mláďata se v Evropě rodí v dubnu a v květnu. V zemích, kde jsou zimydlouhé a chladné, například na severu Kanady, přicházejí na svět až do června.


 

 

 

 

Než podniknou první krůčky ven z doupěte, uplyne několik týdnů.

 

 

 

Při narození jsou vlčata jen malými chlupatými koulemi, jsou slepá a velmi zranitelná. Snad i proto jsou vlčí samice tak výbornými matkami. Samci jsou ovšem také mláďatům velmi oddaní a mají s nimi velkou trpělivost.

 

 

 

První krůčky podnikají vlčata vždy pod dohledem dospělých.

 

 

 

Mládě kousek po kousku poznává své prostředí, a to především prostřednictvím pachů. Četnost vlčího vytí v této době klesá – je třeba chránit mladé a nevzbuzovat pozornost případných nepřátel.

 

 

 

Víte, že...                                                  Při přechodu od kojení na tuhou stravu se vlčata živí natráveným masem. Díky pradávným instinktům si dokážou snadno poradit: jemně ohryzávají pysky dospělého, čímž pomáhají procesu dávení.

Ke krmení mladých přispívají všichni členové smečky. Vlčatům nabízejí maso od jejich třetího či čtvrtého týdne.

 

Mláďata jsou v této době hlavní náplní dne celé smečky: mladí i staří věnují vlčatům neutuchající pozornost. Lov je zpočátku pouhou hrou, už ve věku jednoho měsíce však vlčata dokážou chytit svou první kořist.

 

 

 

 

V šesti týdnech se jako správní zástupcisvého druhu pokoušejí výt - zpočátku se jim to ale moc nedaří.

 

Ve věku dvou měsíců se vlčata začínají potulovat venku, skákat, šplhat a hrát si. Jejich život je plný zábavy. I starší vlci se připojují k těmto veselým radovánkám - celá smečka si užívá bezstarostných dnů nadcházejícího léta.

 

Koncem jara shazují vlci zimní srst. Na podzim se jim kožich opět zcela obnoví.

 

 

 

Stejně jako malí vlci se i rysí mláďata rodí na jaře, takže mají čas vyrůst a zesílit, než přijdou zimní mrazy.

 

 

Rysí samice rodí nejčastěji v květnu, v houštině, ve skalní dutině nebo pod vývratem stromu většinou 2-4 mláďata. Od narození jsou vybavena hustou srstí, která je chrání před chladem.

 

 

Zpočátku jsou slepá, prohlédnou přibližně po dvou týdnech. Tehdy se začínají nemotorně pohybovat okolo doupěte. Jestliže jsou objevena, matka je odtáhne do jiného úkrytu.

 

 

 

Své potomky rysice kojí až půl roku, již po měsíci jim však předkládá i pevnou potravu. Zhruba v této době se mláďata také dostávají poprvé ven.

 

...matka je vynese z brlohu a mláďata nadšeně objevují okolní svět.

 

 

 

Střet s dravým ptákem či jiným predátorem se jim v této době snadno může stát osudným.

Ve věku šesti týdnů váží rysata asi 1,5 kg. Matka je přestává kojit po 2‒3 měsících, ale už 30‒40 dní stará koťata se začínají přikrmovat masem.

 

Samci se o mláďata nestarají, žijí samotářsky.

 

 

 

 

 

 

Medvíďata, která se narodila v zimě, tráví své první měsíce s medvědicí v brlohu. I poté, co ostatní medvědi opustili svoje doupata, vychází matka jen zřídka. Předtím však mláďata starostlivě přikryje suchou výstelkou, kterou si na podzim připravila.

 

 

 

 

Aby měla medvíďata pod dohledem, pohybuje se zpočátku pouze v blízkosti brlohu.

 

 

 

 

Ven své potomky poprvé vyvede na konci dubna či v březnu, kdy už jsou dostatečně osrstění. Noci jsou však stále chladné a brloh zůstává pro mladé medvědy životně důležitým útočištěm.

 

 


 

 

 

Přes veškerou péči se asi jedna třetina medvíďat nedožije jednoho roku.

 

Mladí medvědi jsou velmi zvědaví a hraví, stává se, že přecení své lezecké schopnosti, spadnou a zahynou. Stálou hrozbou jsou pro ně také nemoci, nedostatek potravy, predátoři (včetně vlků), střet s dospělým samcem či automobilová a železniční doprava.

 

 

 

 

I ve druhém roce života, kdy už jsou medvíďata šikovnější a zkušenější, je jejich úmrtnost poměrně vysoká.

 

Dospělého věku se dožije zhruba jedno ze tří narozených mláďat.

 

 

Medvědi, kteří vycházejí na jaře ze svých brlohů, nejsou nijak zvlášť zesláblí. Zpočátku čerpají energii k pohybu ze zbytků zásob podkožního tuku a potravu začínají přijímat jen velmi zvolna.

 

 

Zažívání zvířete, dosud přizpůsobené zimnímu hladovění, nelze najednou začít zatěžovat normálními dávkami potravy. To by mohlo způsobit vážnou poruchu.

Medvědi instinktivně vědí, co je pro ně dobré, a na jaře se nijak nepřejídají.

A co vlastně v tomto období nejčastěji jedí? Rádi obcházejí výše položené oblasti a sněhová pole, kde vyhledávají pozůstatky uhynulých zvířat. Pokud jarní teploty po oteplení znovu klesnou a na několik dní se vrátí mrazy, což je běžné hlavně na horách, medvědi si v klidu zalezou zpátky do brlohu a ještě si týden pospí.

 

Medvědí samice se většinou nerozmnožují každý rok, obvykle mívají mláďata po dvou až třech letech. Medvědí říje trvá od května do července.


 

 

 

 

 

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

design © Lukáš Patkaň
vytvořil Michal Kandr

-