Pověry

Pověra: Velké šelmy potřebují divočinu, dnes ale žijeme v kulturní krajině, kde pro ně už není místo.

Velké šelmy, především vlci a rysi, nepotřebují divočinu. Kupříkladu vlci se v Evropě vyskytují v hustě zalidněných zemích (např. Itálie) nebo v krajině značně pozměněné (Polsko, Německo). Jedná se o zvířata velmi přizpůsobivá a zejména vlci jsou schopni migrace až několik set (až 800) kilometrů. Současný areál rozšíření šelem závisí na toleranci a ochotě lidí připustit i v kulturní krajině s vyšším podílem lesa výskyt divokých vrcholových predátorů, jako je vlk nebo rys.

Pověra: Pokud se rys nebo vlk nebude myslivecky obhospodařovat, přemnoží se.

Rys ostrovid je přísně teritoriální zvíře. K lokálnímu přemnožení tedy dojít nemůže. Pokud je úživnost biotopu nízká, mají rysi větší teritoria. Podobná situace je u vlků, kteří žijí ve smečkách, jež jsou rovněž přísně teritoriální. Ve smečce se rozmnožuje zpravidla jen vůdčí, tzv. alfa pár. Podobně to platí také o medvědech: jejich početnost na určitém území je dána množstvím potravy a sociálními vztahy.

Pověra: Šelmy sežerou všechny srny a jeleny.

Pokud by šelmy svou přirozenou kořist vyhubily, tak by samy přišly o možnost obživy a vyhynuly by. To, že se tyto šelmy nepřemnoží a svoji kořist zcela nevyhubí, zaručuje tzv. zpětná vazba - pokud v lese žije hodně kopytníků, rys či vlk se začne rozmnožovat, více jich uloví a sníží tak jejich počty. Úbytek potravy následně vede k většímu úhynu mláďat šelem a někteří dospělí jedinci odcházejí do jiných oblastí. Kopytníci se tak mohou opět rozmnožit a vše se opakuje.

Pověra: Ochrana velkých šelem způsobuje, že rysi pak likvidují daleko vzácnější tetřevy.

Je pravda, že rys se živí i menšími savci a ptáky, ale to rozhodně nepředstavuje pro tetřevy hlavní hrozbu. Z uměle odchovaných tetřevů vypouštěných na Šumavu, do Českého lesa a Krušných hor bylo 76 % všech známých úmrtí (telemetricky sledovaných jedinců) zabito liškou nebo kunou.

Pověra: Stále se mluví jen o ochraně velkých šelem, ale o ochranu běžných druhů zvěře se nikdo nezajímá. Pokud budeme chránit jen velké šelmy a ne jejich kořist, šelmy u nás beztak vyhynou.

Jde o nedorozumění: Ochrana přírody je směřovaná na druhy, které jsou vzácné a ohrožené vyhynutím. Srnčí ani jelení zvěř ohrožená není, ročně se ji sloví několik desítek tisíc. A dále šelmy představují tzv. vlajkové druhy - ochranou těchto pro veřejnost atraktivních druhů chráníme i mnohé další, méně charismatická zvířata, rostliny, celé ekosystémy a ekologické procesy a vazby. Když ochránci přírody prosazují biokoridory nebo vybudování tzv. zelených mostů pro velké šelmy, prosazují tím průchodnost volné krajiny pro všechny volně žijící živočichy, včetně myslivecky využívané zvěře. Obdobně z vyhlašování rezervací a klidových oblastí pro medvědy profitují další živočichové ohrožení zvýšeným turistickým ruchem nebo drobní bezobratlí živočichové ohrožení ztrátou cenných lesních porostů, kteří mohou být ohroženi podstatně více, ale nejsou zákonem chránění.

Pověra: Probíhající reintrodukce rysa nejsou předem dostatečně konzultovány, případně probíhají zcela ilegálně.

Jediná reintrodukce velké šelmy v České republice se týkala rysa a proběhla na Šumavě mezi lety 1982-89. Na tehdejší dobu byla akce velmi dobře připravená - proběhla pod taktovkou našich předních odborníků, uskutečnila se konference o ochraně rysa a se záměrem souhlasily tehdejší lesní závody. Je na místě zdůraznit, že na Šumavu byli vypouštěni rysi z volné přírody - ze slovenských Karpat. Rysi odchovaní v zajetí většinou nejsou schopni si ulovit svou kořist nebo mohou být lidem nebezpeční.

Pověra: Rys zabíjí jen pro zábavu. Skáče na zvěř přímo z krmelce, u kterého lze často najít více stržených a nenačatých kusů najednou.

Rys za noc většinou nezkonzumuje více než 1,5-3 kg masa (pokud je vyhladovělý tak výjimečně i 4 kg), ke své kořisti se proto vrací opakovaně zhruba 5 dní. Pokud srnčí strhne u krmelce a při svém návratu druhý den zjistí přítomnost další přikrmující se zvěře, jeho instinkt ho vede k lovu této zvěře. To však rysovi nemůžeme mít za zlé: neloví ze zábavy, ale ze své podstaty. Částečným řešením je umisťování krmelců do přehledných míst, nejlépe v listnatých porostech, využívání více menších přikrmovacích míst, aby se zvěř dlouhodobě neshlukovala na jednom místě a v případě napadení rysem se mohla přikrmovat jinde.

Pověra: Vlčí a rysí hlídky jsou neukázněné bandy, které v lese jen plaší zvěř.

Projekt vlčích a rysích hlídek je akreditován ministerstvem vnitra a je také součástí připravovaného oficiálního Programu péče o velké šelmy. Každým rokem probíhá několikadenní školení nových dobrovolníků o biologii a ekologii velkých šelem, jejich monitoringu a zásadách bezpečnosti pohybu v horách. Seminářů se účastní odborníci, zástupci Správy CHKO i znalci ze Slovenska, součástí jsou rovněž terénní pochůzky. Mezi hlídkami jsou jak začátečníci, kteří se teprve učí, tak lidé, kteří mají s monitoringem mnohaleté zkušenosti - mnozí z nich jsou právoplatnými strážci přírody CHKO Beskydy a pomáhají naopak k dodržování klidu usměrňováním neukázněných turistů nebo motorkářů. Svou účastí na projektu se zavazují k dodržování zákonů i pravidel správného chování v přírodě. Vlčí hlídky získaly uznání řady odborníků a ochranářských institucí. Organizátoři hlídek samozřejmě uvítají veškeré připomínky k jejich práci a v případě jakýchkoli námitek budou rádi, budete-li Hnutí DUHA neprodleně kontaktovat.

Pověra: Vlčí hlídky odstartovaly poté, co myslivci vystříleli smečku vlků na Slovensku.

Na Slovensku dochází k legálnímu lovu vlků od 1. 10. do 31. 1. a ročně je tak zastřeleno zhruba 100 vlků. To představuje vážný zásah do struktury vlčí populace a jistě ovlivňuje také početnost vlků u nás. Vlčí hlídky však odstartovaly v roce 1999 v Beskydech poté, co se vlci (v roce 1994) poprvé objevili v Beskydech a navzdory plné zákonné ochraně byli ilegálně loveni.

Pověra: Všichni myslivci střílí velké šelmy.

Vyhýbáme se paušalizovanému obviňování myslivců z ilegálního lovu velkých šelem. Anketa pracovníků Akademie věd však ukázala, že přítomnost velkých šelem považuje zhruba třetina myslivců za pouze negativní a 20 z 204 oslovených se dokonce v anonymním dotazníku přiznalo, že rysa nelegálně střelilo. Hnutí DUHA je však názoru, že většina myslivců velké šelmy ve svých honitbách respektuje a pytláctví se týká jen menší části myslivecké obce. S Českomoravskou mysliveckou jednotou jsme uzavřeli dohodu o vzájemné spolupráci, která se týká např. oboustranné podpory odměny vypsané na dopadení pytláka velkých šelem. Společnou snahou obou organizací je dodržování všech zákonných norem, tak aby pytláci z řad myslivců nepoškozovali myslivosti její jméno.

Pověra: Šelmy nejsou důležité.

Velké šelmy pomáhají udržovat v přírodě rovnováhu a chránit zdraví lesa. Vlci a rysi v lese loví jeleny, divočáky a srnce. Ti se tak nemohou přemnožit a tím škodit lesu. Pokud jsou totiž býložravá zvířata přemnožená, doslova spásají mladé stromky, okusují sazeničky a brání tak obnově lesa. Ten potom potřebuje umělou pomoc a ochranu stromků oplocenkami nebo nátěry, které zvěř odpuzují. Umělá ochrana lesa před zvěří je nejen náročná, ale také velice drahá. Celkové škody způsobené zvěří se odhadují na jednu miliardu korun ročně.

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

design © Lukáš Patkaň
vytvořil Michal Kandr

-