Medvěd hnědý na Břeclavsku

Rozhovor Dr. Miroslavem Kutalem, koordinátorem monitoringu velkých šelem a českým zástupcem LCIE, expertní skupiny Světového svazu ochrany přírody

Medvědi – známí samotáři, zimní spáči a z větší části vegetariáni – také stále vyvolávají obavy veřejnosti. Medvěd jako jediná z našich šelem může skutečně přivodit člověku vážné zranění. Jedná se však o výjimečné případy, kdy lidé nedodržují základní pravidla, jak se v oblastech, kde se šelmy vyskytují, správně chovat.

Aktuálně se objevil medvěd u jihomoravského Lanžhotu, ovšem stopy nalezeny nebyly. Je to možné?

Dokud se nenajde stopa nebo důkaz v podobě svědectví či fotografie zvířete, považoval bych aktuální výskyt medvěda v této oblasti za neověřený a méně důvěryhodný. Je to dosti fragmentovaná krajina s řadou překážek, které by medvěd musel překonat.

Je tento případ u nás ojedinělý, nebo se budeme častěji setkávat s takovouto situací?

Tento případ není častý. Střety člověka s medvědem či jinou šelmou nenarůstají. Co se týče škod v zemědělství, je jich dokonce méně než před 50 lety.

Odkud se vlastně nalezený jedinec vzal? Mohl přijít ze Slovenska?

Ano, je to možné, že přišel ze Slovenska, jelikož na Břeclavsko vede migrační koridor, kterým tyto velké šelmy mohou procházet. Před dvěma roky jsme medvěda skutečně zaznamenali nedaleko Břeclavi. Jeden byl údajně pozorován a druhý byl bohužel sražen autem u Svatého Jána pár kilometrů od českých hranic. Je možné, že letos se do této oblasti medvěd opět vydal.

Jaký byl v minulosti výskyt mědvěda hnědého na našem území? Jak je to dnes?

V Čechách se medvědi nejdéle vyskytovali na Šumavě. Jako poslední šumavský medvěd bývá uváděn zástřel medvědice v okolí osady Jelení vrchy (dnes Jelení), ke kterému došlo 4. 11. 1856. O výskytu šumavských medvědů existují zmínky i v dalších desetiletích, ale tyto údaje nejsou nezpochybnitelně doloženy. Jinde v Čechách byli medvědi vyhubeni mnohem dříve, většinou už v průběhu 17. a 18. století.Naopak na Moravě, kam měli možnost přicházet ze Slovenska, se medvědi udrželi déle. Poslední tam padl až koncem 19. století, konkrétně roku 1887 na Travném u Morávky, zástřel z roku 1893 na panství Hukvaldy, není dokladován. Do Beskyd se medvědi vrátili, teprve když v 70. letech 20. století expandovala slovenská populace, ojedinělé potulky však byly nepravidelně zaznamenány již dříve. Nyní se v Beskydech nepravidelně vyskytuje jeden až několik málo jedinců. Sousední Slovensko se škálou vhodných biotopů a provázané s jádrem karpatské populace obývá asi 700 medvědů hnědých.

Představují velké šelmy nebezpečí pro člověka?

Pokud potkáte v přírodě některou z šelem, neznamená to automaticky, že na Vás jistě zaútočí. Velké šelmy nepovažují člověka za svoji potravu, a pokud mají možnost, raději se mu vyhnou. Při většině setkání s lidmi tak většinou hned utečou.

Bojíme se medvědů zbytečně? Jsou případy, kdy zabil ...

Nálepku spojenou se strachem dostal medvěd kvůli negativním zprávám, které o něm v médiích převažují. Každým rokem se objeví zprávy o tom, že někde někoho medvěd napadl, což samozřejmě může být pravda, ale už nevíme, jestli to nebyla chyba člověka, který se snažil zvíře fotit a přibližovat se k němu. To je ovšem promile ze života medvěda, o kterém jinak lidé vůbec nevědí. Když člověk medvěda potká a on uteče, o tom se nepíše, protože to není atraktivní. Takové přirovnání: to, že ročně zemřou stovky lidí na silnicích, nikoho nijak zvlášť nevzruší, protože denně chodíme po ulicích, kde auta jezdí, ale kdybychom nikdy žádné auto neviděli a jen v médiích četli, že ročně zabijí stovky lidí, budeme se bát vyjít ven. Člověk má minimální zkušenost s medvědem, bojí se neznámého.

Pokud by jezdkyně skutečně spatřila medvěda, je podle vás zvíře ještě na Břeclavsku? Kolik medvěd ujde za den kilometrů?

U těchto zvířat je to velmi individuální: zatímco jeden urazí za den 50 kilometrů, jiný se na lokalitě zdržuje dlouhodobě. Mláďata z Malé Fatry, jejichž matka byla zastřelena, dostala telemetrický obojek, který umožnil jejich sledování. Bylo zjištěno, že v řádech dní přešla do Maďarska, kde se signál ztratil. Medvíďata tam byla upytlačena.

Narazím-li v přírodě na medvěda, jak mám postupovat?

Důležité je zachovat klid, nedívejte se medvědovi přímo do očí (to si může medvěd vyložit jako záměr k útoku a reagovat protiútokem). Raději se odvraťte a předstírejte, že medvěda nevidíte, mluvte klidným hlasem, po očku sledujte medvědovo chování a pomalu se vzdalujte. Neutíkejte! Pokud vás medvěd sleduje, upusťte kus oděvu nebo jiný předmět, který může upoutat jeho pozornost. V žádném případě se nepokoušejte medvěda odehnat, jenom byste tím připoutali jeho pozornost. Když se medvěd postaví na zadní, není to žádné výhrůžné ani útočné gesto, jak se někdy mezi lidmi traduje. Je to proto, že chce mít lepší rozhled (má slabý zrak) a vítr, aby mohl čichem dobře identifikovat, s kým se potkal, většinou pak ihned uteče.

Co kdyby na mě medvěd zaútočil?

Pokud by vás medvěd napadl, nepokoušejte se utéct, ale klekněte si na zem, sbalte se do klubíčka, rukama si chraňte krk, lokty dejte ke kolenům. Chráníte si tak životně důležité orgány. Dokud medvěd neodejde úplně pryč, nehýbejte se a neodcházejte. Medvěd útok často jen předstírá, a pokud se nebudete aktivně bránit, ztratí o vás zájem. Přestože například na Slovensku každým rokem dochází k napadení člověka, nebývají tato zranění smrtelná. Medvědi nemají v úmyslu lidi zabíjet, bojí se nás stejně jako my jich. Při překvapivém setkání s člověkem se cítí ohrožení, a pokud nemají kam utéct, chtějí se bránit. Proto je nejlepší přímým konfliktům s medvědy předcházet dodržováním výše uvedených rad.

Co když ale na jaře narazím na pořádně hladového medvěda, březí samicí nebo medvědicí s mláďaty? To nemusí proběhnout úplně v klidu...

Medvědice zbystří a většinou uteče. Někdy může jen útok naznačit. Kdyby medvěd chtěl, nemá sebemenší problém člověka ulovit. A kdyby se medvěd věnoval tomu, že by lovil lidi, ročně by se na Slovensku ztrácely desítky lidí, protože člověk je pro medvěda velmi snadná kořist.

Mohou medvědi začít způsobovat problémy, pokud si zvyknou na lidskou přítomnost a potravu, která pochází od lidí?

Pokud medvěd takto objeví snadno dostupný zdroj potravy, snaží se ho využít v maximální možné míře. Takoví jedinci se nazývají synantropní, nebo též kontejneroví medvědi. Úmyslně se přibližují k lidským obydlím, aby získali potravu, a mohou tedy být potenciálně nebezpeční. Pozorování medvědů v blízkosti popelnic ve vesnicích nebo u chat bylo hlášeno i v Beskydech, jedná se však pouze o ojedinělé (a nepotvrzené) případy. Účinným opatřením jsou např. speciální "protimedvědí" kontejnery.

Vy sám, setkal jste někdy s medvědem v lese?

Ano, každý rok se s touto šelmou setkávám na Slovensku, když se účastním monitoringu medvědů na Malé Fatře. Tři dny sledujeme vytipované lokality, ale ani v našem případě - kdy víme, kde hledat - není snadné medvěda potkat. Během tří dnů, kdy se soustředíme nejen na vhodná místa, a také části dne, kdy je aktivita těchto savců nejvyšší, nejsme vždy úspěšní.

A vaše zážitky s touto šelmou?

Poprvé, když jsem ho viděl, bylo to na pár desítek metrů, jsem si setkání moc neužil. Hned nás zpozoroval a po několika sekundách prchl. Později jsme se lépe skryli a mohli jsme ho sledovat delší dobu. Medvěd se pásl na louce. Tak medvěd tráví většinu dne - na louce se živí trávou po většinu roku a borůvkami na podzim.

Je to jako pozorovat srnku?

Pozorování je podobné. Kdo by čekal něco akčního, bude zklamán. Čím častěji člověk medvěda sleduje, tím více si uvědomuje, jak je to plaché zvíře a že pravděpodobnost, že by zaútočil a někoho napadl, je prostě mizivá.

Názory populace se různí. Někteří jsou pro odstřel, jiní návrat šelmy do přírody vítají. Jak vnímáte tuto situaci?

Postoj veřejnosti vůči velkým šelmám se mění k lepšímu, i když pomalu. Vlci si získávají sympatie lidí zřejmě díky příbuznosti se psy, jež si člověk v dávných dobách z vlků vychoval, a patrně i svým životem ve smečkách, který je podobný uspořádání lidské společnosti. Rys, půvabná kočkovitá šelma, zase upoutá svým elegantním pohybem a nápadně skvrnitým kožichem. Medvědi se stále těší jen malé oblibě - strach zřejmě zbavuje lidi soudnosti a snaží se vykořenit cokoliv divokého a nevypočitatelného, co se v lesích vyskytuje.

Velice Vám děkuji, že jste si našel čas ve svém nabitém programu na odpovědi pro naše čtenáře.

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

design © Lukáš Patkaň
vytvořil Michal Kandr

-