Zajímavosti z života vlků

Jen díky vynikající komunikaci a spolupráci ve smečce dokážeme ulovit jelena, soba nebo pižmoně – tedy zvířata větší, než jsme my. Pokud lovím sám, útočím obvykle jen na malou kořist, jako jsou myši, hraboši, krtci, králíci a zajíci.


Když mláďata odrostou mateřskému mléku, přikrmuje je celá naše smečka natráveným masem. Vlčata instinktivně vědí, jak na to. Olizují tlamu některého z dospělých vlků, který se právě vrátil z lovu a on pak opatrně zvrátí část potravy a mláďata ji s nadšením zhltnou.

Vytváříme si také zásoby ukrýváme nebo zahrabáváme přebytečnou potravu na horší časy. Podobně se chovají i bratři psi, na rozdíl od nich si však pamatujeme, kde jsme zahrabanou potravu nechali.

Spící vlk se v zimě stočí do klubíčka a tlamu si přikryje ocasem – sebevětší mráz se pak k němu nedostane.

 

 

 

 

Zamilovali jste si vlky natolik, že toužíte mít jednoho z nás doma? Není to dobrý nápad – nejsem pes a k životu potřebuji svobodu a společnost ostatních vlků. V zajetí bych byl nešťastný.

stopa vlka Váš přítel vlk

 

vlk

Kapitoly:

 

O vlčím jídelníčku

Vlčí rodina

Karkulka lhala?

Vlk za naším plotem

Na stopě


 

 

Fotografie: Karel Brož, Jaroslav Vogeltanz

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

design © Lukáš Patkaň
vytvořil Michal Kandr

-